Frankfurt nad Mohanem

Frankfurt nad Mohanem (německy: Frankfurt am Main, česky též Frankobrod) se nachází v jižní části německé spolkové země Hesensko jehož je největším městem a zároveň pátým největším městem Německa. Leží na řece Mohanu (Main). Frankfurt je multikulturním velkoměstem s nádechem Ameriky, jehož charakter je často srovnáván s New Yorkem, proto Frankfurt Němci rádi přezdívají na Big Ebble (New York Američani nazývají Big Apple). Frankfurt je také přezdíván Bankfurt, protože je finančním srdcem Evropy, v jehož centru sídlí bankovní instituty světového významu. Tato oblast Frankfurtu se nachází na jednom břehu řeky Mohanu a je podle něj označována Mainhattan. Frankfurt nad Mohanem je důležitým veletržním městem a pro Evropu významným dopravním a také velmi důležitým internetovým uzlem. Návštěvníci zde najdou jedno z nejfrekventovanějších evropských letišť.

Historie Frankfurtu nad Mohanem

Frankfurt nad Mohanem byl poprvé zmíněn 22. února 794 v listině Karla Velikého pro Řezenský klášter Sv. Emmerama. V této listině bylo latinsky uvedeno: "... Actum super fluvium Moine in loco nuncupante Franconofurd" - "vystavené na řece Mohan na místě, zvané Frankfurt." Nepřetržité osídlení této pahorkatiny je však dokázáno od mladší doby kamenné. Na tomto místě vznikl po římském vojenském táboře v Merovejovských časech franský královský dvůr. V roce 843 bylo ve Frankfurtu dočasně nejdůležitější královské Falcko východofranské říše a sídlo říšského sněmu. V roce 1220 se stal Frankfurt svobodným říšským městem. Zlatá bula stanovila Frankfurt od roku 1356 stálým volebním městem římského krále poté, co se zde uskutečnilo od roku 1147 nejvíce voleb králů. Od 1562 byly ve Frankfurtu korunováni i císaři. Posledním byl v roce 1792 František II.

Po pádu Svaté římské říše vstoupil Frankfurt pod vládu knížecího arcibiskupa von Dalbergia, který jej spolu se svými knížectvími Řeznem a Aschaffenburgu sjednotil jako samostatný stát do Rýnského svazu. Roce 1810 odstoupil Dalbergia Regensburg Bavorsku a byl odškodněn územím Hanau a Fulda. Spolu s městem Frankfurt a Aschaffenburgským územím vytvořil tento a celek krátce trvající (1810 - 1813) velkovévodství Frankfurt. Se zhroucením napoleonských systému se Frankfurt dostal 14. prosince 1813 pod dočasnou správu vítězných spojenců pod prefektem Carlem von Günderrodom. Na Vídeňském kongresu plánovalo Bavorské království anektování Frankfurtu, ale výsledkem kongresu bylo obnovení statusu Frankfurtu jako svobodného města v rámci Německého spolku. Tímto byl vedle Hamburku, Brém a Lübecku jedním ze čtyř svobodných měst, které si udržely svoji tradiční městskou svobodu až do moderních dob. Byl tu zřízen Spolkový sněm Německého svazu. Roku 1848 došlo v německých státech k revoluci. Svolané Národní shromáždění zasedalo ve frankfurtském kostele svatého Pavla.

V Rakousko-pruské válce zůstal Frankfurt věrný Německému svazu. Veřejné mínění však bylo více na straně Rakouska a jeho císaře, ačkoli se také z Frankfurtu ozývaly hlasy, které z ekonomických a zahraničněpolitických důvodů hájili dobrovolné připojení k Prusku. 18. července bylo město obsazeno pruskou armádou a bylo zatíženo velkou kontribucí. Město bylo 2. října anektováno Pruskem, následně čeho definitivně ztratilo svůj statut městského státu; bylo přiřazeno k vládnímu obvodu Wiesbaden provincie Hessen-Nassau. Jako symbol usmíření byla frankfurtským mírem v roce 1871 ve Frankfurtu oficiálně ukončena prusko-francouzská válka.

Pro hospodářský vývoj města na průmyslové město s rychlým růstem obyvatelstva byla anexe výhodná. Frankfurt přičlenil v příštích desetiletích množství okolních obcí a měst a takto zdvojnásobil svou plochu oproti roku 1866. Frankfurt se stal dokonce na krátký čas na začátku 20. století plochou nejrozsáhlejším městem Německa. V dobách nacionálního socialismu bylo z Frankfurtu deportováno 9 000 židů. V následné druhé světové válce zničili cílené letecké útoky téměř úplně Altstadt a Innenstadt. Do roku 1944 téměř čistě středověký charakter města - v této podobě již tehdy jedinečný pro německé velkoměsto - se také v rámci moderní obnovy vytratil. Kde se kdysi rozkládala spleť uliček mezi vedle sebe těsně postavených hrázděných domů, jsou dnes velké části někdejšího historického jádra formovány betonovými stavbami z 50. let. Po skončení války si americká okupační armáda zřídila ve městě sídlo. Při volbě o hlavní město Německa, Frankfurt velmi těsně prohrál proti Adenauerovu favoritovi Bonnu. V té době již postavená budova parlamentu ve Frankfurtu tak dala přístřeší Hesenskému rozhlasu. V poválečných časech se město stalo opět hospodářskou metropolí a v roce 1999 sídlem Evropské centrální banky.

Další informace na wikipedia.org

Náhodné fotky z vašich cest po Německu

Berlín_1
Neuschwanstein_11
Hamburk_9
Německá příroda_26